Advokátka Jana Martinková odpověděla na téma: Musím živit mého manžela?

Dobrý den, jsem v rozvodovém řízení, tedy už nás rozvedli, ale manžel se chce odvolat. Já jsem i se synem odešla z domu, žijeme už déle samy, finanční sama nejen dítě a své nové bydlení, ale i domácnost mého manžela a platím hypotéku na domek, ve kterém zůstal bydlet a který jsme koupili společně. Manžel je bez práce, resp. pracuje čas od času na černo a oficiálně nemá žádný příjem, chci se už této zátěže zbavit, což musím platit a co ne. Musím ho živit, když „nemá“ práci, musím platit za vodu a elektřinu v domě, kde momentálně nebydlím? Mám sice dobré zaměstnání, ale když zaplatím poplatky za naše a manželovy bydlení, hypotéku, zůstane mi sotva na stravu pro mě a dítě. Děkuji velmi pěkně za Vaši radu.

Jelikož s Vaším manželem ještě nejste pravomocně rozvedení, vztahují se na Vás povinnosti a práva vyplývající ze zákona o rodině, občanského zákoníku zejména s ohledem na úpravu společného jmění manželů, jako is ohledem na vzájemnou vyživovací povinnost mezi manželi a vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti, zajištění péče o rodinu podle svých schopností a možností.
Vzhledem k uvedené doporučuji zmiňované poplatky včetně hypotéky zatím platit, jednak z důvodu, že se týkají majetku, který je ve společném jmění manželů a také z důvodu, že s manželem jste solidární dlužníci, takže i jeho závazky by mohly věřitelé vymáhat od Vás, případně exekucí postihovat společný majetek. Ve smyslu zákona o rodině „O uspokojování potřeb rodiny založené manželstvím jsou povinni pečovat oba manželé podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. … O věcech rodiny rozhodují manželé společně. Nedohodnou-li se o podstatných věcech, rozhodne na návrh jednoho z nich soud. „Přičemž mezi neuspokojování potřeb rodiny manželstvím je považováno i naplacení spojeným s režií bydlení. Obdobný význam je upraven i v §§ 144 a 146 občanského zákoníku: „Věci ve společném jmění užívají oba manželé společně; společně hradí též náklady vynaložené na věci nebo spojené s jejich užíváním a udržováním. Pokud dojde mezi manžely k neshodě o právech a povinnostech vyplývajících z bezpodílového spoluvlastnictví, rozhodne na návrh některého z nich soud. „Ve Vašem případě je třeba se zamyslet nad otázkou, zda má smysl podat návrh k soudu, aby soud rozhodl o neshodě o právech a povinnostech vyplývajících z BSM / podle OZ / a zákona o rodině, zejména pokud jste v rozvodovém řízení, resp. v jeho závěru a manžel nemá příjem. Přitom je však relevantní i důvod, pro který Váš manžel nemá příjem, zda se vyhýbá zaměstnání, … nebo je překážkou jeho věk, nedostatečná kvalifikace, zdravotní situace …. Pokud by důvodně nemohl plnit povinnosti spojené s uspokojováním rodiny a vyplývajících z BSM, úspěch v případném soudním řízení by se očekávat nedal, protože manželé mají povinnost starat se o potřeby rodiny a hrazení společného majetku podle svých majetkových možností a schopností / v této fázi není významné, zda manželé žijí spolu nebo odděleně /. Také v této souvislosti je třeba zohlednit i zákonnou vzájemnou vyživovací povinnost mezi manžely, v jejímž rámci se oba manželé mají se starat o to, aby jejich vzájemná životní úroveň byla v zásadě stejná. Není zde přitom relevantní oddělené soužití manželů.

U Vás se jeví jako významné situaci řešit po pravomocném rozvodu. Ať už se dohodnout s manželem / exmanželem /, aby byla současná situace zohledněna při vypořádání společného jmění manželství, tj že jste se Vy ve větší míře přičinila o udržení společného majetku a proto byste mohla mít nárok na větší podíl z majetku, … Pokud se s manželem na vypořádání BSM nedohodnete, doporučuji podat k soudu návrh na vypořádání BSM. I když soud primárně vychází z toho, že podíly obou manželů jsou stejné, přihlíží přitom k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a na to, jak se zasloužil o nabytí a udržení společných věcí. Přičemž soudní praxe vychází z toho, že výšku podílu při vyporiadavaní BSM soudem může ovlivnit i ta skutečnost, že se manžel nestaral v dostatečné míře o rodinu, nepodílel se na udržení věcí patřících do BSM, ačkoli tu možnost měl. Soud rovněž přihlíží k tomu, který manžel se snažil o udržení a získání společných věcí i v době, kdy už během manželství nesdíleli společnou domácnost. O rozdílných výškách podílů pro jednotlivé manžele však soudy rozhodují výjimečně, např. když manžel během manželství vůbec nepracoval, vyhýbal se zaměstnání, staral se nezodpovědně vůči rodině …

Vzpomínáte, že Váš manžel nepřispívá na dítě. Pokud si Váš manžel neplní svou zákonem danou vyživovací povinnost vůči dítěti (minimálně ve výši 30% z částky životního minima na jedno vyživované nezletilé dítě), kterou mu ukládá zákon o rodině a kterou má bez ohledu na existenci nebo neexistenci manželství, v minimálním rozsahu i případě, ak nedosahuje příjem, měli byste ji vymáhat soudní cestou. Za příjem bude soud považovat nejen oficiální příjem manžela, ale podle aplikační praxe lze poukázat i na příjmy v rámci občanské výpomoci, avšak nelze přihlížet na příjmy z nepoctivých zdrojů.