Hřebčín Napajedla představuje unikátní kulturní a chovatelské dědictví České republiky. V posledních měsících se stal středem mediální pozornosti v souvislosti s ukončením chovu koní. Co stojí za současnou situací a jaká je skutečná role rodiny majitelů v celém příběhu?
Navzdory některým mediálním vyjádřením rodina majitelů hřebčína nikdy nebyla a není proti záchraně této významné instituce. Právě naopak, po téměř dvě desetiletí byli současní vlastníci jediní, kdo zachování kulturní a chovatelské tradice aktivně financoval a udržoval při životě.
Když v roce 2005 koupil hřebčín Antonín Sieklík st. prostřednictvím své společnosti BC LOGISTIC, nevedla ho k tomu vidina zisku. Důvodem byla upřímná snaha zachovat ve městě chov plnokrevníků a stabilizovat hospodaření zařízení, které už tehdy vykazovalo kumulovanou ztrátu 16 milionů korun.
Pan Sieklík a jeho rodina zasvětili tomuto projektu značnou část svých životů. Z vlastních prostředků do hřebčína investovali za téměř dvě dekády desítky, ne-li stovky milionů korun, aby udrželi provoz bez jakékoliv systematické podpory státu, jakou běžně dostávají jiná, státem provozovaná chovatelská zařízení.
Bez státní podpory
Hřebčín Napajedla od roku 2005 vlastní stále stejná rodina. V roce 2014 jej od Antonína Sieklíka st. převzala společnost SYGNUM jeho potomků, a to pouze z toho důvodu, že původní společnost byla natolik předlužená, že další investice do hřebčína byly možné jen prostřednictvím jiného právního subjektu.
Jako majoritní akcionář pan Sieklík hřebčín opakovaně oddlužil a finančně podporoval ze svých soukromých prostředků. Žádný další akcionář vlastními prostředky hřebčín nepodpořil. Jen díky těmto pravidelným finančním injekcím mohlo toto významné chovatelské zařízení fungovat další desítky let.
Na rozdíl od zemských hřebčinců provozovaných státem, Hřebčín Napajedla nikdy nedostával systematickou podporu ze strany státu. Přitom státní hřebčíny s podobným počtem koní získávají každoročně podporu přesahující 20 milionů korun. I tyto státní instituce přitom operují se ztrátou.
Majitelé Hřebčína Napajedla se státem o možné podpoře opakovaně jednali, ale jejich žádosti byly odmítnuty. Po zásadním důvodu v podobě ztráty zájmu o koně, jejich ustájení a připouštění plemennými hřebci šlo o další podstatný faktor pro ukončení činnosti hřebčína. Finální rozhodnutí padlo po opětovně neúspěšné snaze majitelů hřebčína o zajištění podpory ze strany státu.
Budoucnost s veřejnou podporou
I přes ukončení chovu je přáním majitelů, aby areál hřebčína zůstal i bez koní funkčním, aktivním a důležitým místem Zlínského kraje a města Napajedla. Obnovení chovu by však vyžadovalo pravidelnou dotaci od státu, kraje či samosprávy, podobnou té, kterou dostávají státní hřebčíny.
Kromě provozních nákladů by bylo také nezbytné investovat značné prostředky do opravy infrastruktury hřebčína. Konzervativní odhady hovoří o částce přesahující 1 miliardu korun. Vzhledem k vyhlášené památkové ochraně budou skutečné náklady pravděpodobně ještě vyšší.
Majitelé Hřebčína Napajedla vždy byli a jsou stále otevřeni konstruktivnímu dialogu založenému na reálných ekonomických základech. Zachování tradice chovu anglického plnokrevníka v Napajedlích je cílem, který sdílí všichni zúčastnění. Cesta k němu však musí být podložena realistickým plánem financování a dlouhodobou systémovou podporou, bez níž není další provoz hřebčína za současných ekonomických podmínek možný.
